PŘÍRODA a POČASÍ >> Počasí


Počasí

rainbow1.gif(728 b)

Průběžně aktualizovaná předpověď 

Jak vznikly české názvy měsíců
Na rozdíl od většiny evropských jazyků má čeština zcela unikátní názvy měsíců. Jen některé z nich mají jistou obdobu u některých slovanských jazyků.
Zamysleli jste se někdy nad tím, co tyto názvy znamenají a jak vznikly ? U některých měsíců se to zdá být na první pohled zřejmé, ale vznik některých názvů je opravdu překvapivý.
Přinášíme Vám zde přehled názvů měsíců a historii jejich vzniku nebo jiné zajímavosti spojené s jejich názvy.

Níže na této stránce najdete také pranostiku na jednotlivé měsíce.
Leden
Český název měsíce leden je nepochybně odvozen od ledu. Tento název je používán také ve slovenštině, ale ostatní slovanské jazyky jej neznají.
Dr. Rieger ve svém naučném slovníku z roku 1886 uvádí srbský název Studenj, dolnolužický Zimski, chorvatský Gruden a polský Grudrzien, což obojí znamená cosi jako krutý, studený měsíc. Tato zima je zatím nejteplejší za posledních 100 let a zatím nic nenasvědčuje tomu, že by leden dostál svému jménu. Ale ještě možná vidíme.
Únor
Únor, ounor je české jméno druhého měsíce v roce. Jeho původ je prý ve slově nořiti (unořiti, ponořiti). Míní se tím noření do vody a tento měsíc by tedy měl být měsícem mokrým, ve kterém již polevují mrazy a začínají oblevy. Tak to vykládá Dr. Ladislav Rieger ve svém Slovníku naučném z roku 1872.
Většinou zde odkazujeme na tento pramen, ale v případě února se občas objevuje i jiné vysvětlení. Únor je prý od slova úmor, umoření, umírání. V zimě, kdy se krátily zásoby potravin a vládly silné mrazy to mohlo mít skutečně reálný základ.
Březen
Asi každý ví, že slovo březen pochází nejspíše od břízy a také většina lidí zná přísloví „Březen-za kamna vlezem“. To rašení bříz a lezení za kamna ale nejde moc dobře dohromady. Břízy obvykle raší až na konci března a některé prameny uvádí, že v šedesátých letech byl průměrný počátek květu břízy až v polovině dubna.
Je zde ale ještě jeden, méně známý výklad tohoto slova. Někteří jazykovědci se domnívají, že slovo březen pochází od slova „březí“, tedy oplodněný, tak jako například říjen je nejspíše odvozen od říje.
V každém případě je březen již měsícem jarním. Podle starého římského kalendáře začínal březnem nový rok a také staří Slované slavili při rovnodennosti začátek nového roku. Příroda se březnu začíná probouzet a tak už snad nebudeme dlouho zalézat za kamna. Od poloviny března už bývá většinou tepleji. Jazykovědci a meteorologové se také domnívají že s těmi kamny to vniklo především kvůli tomu, aby se to dobře rýmovalo.
Duben
Název duben, jak sám název již napovídá, je odvozen od dubu. Je to měsíc, na jehož konci by již měly kvést duby a jaro by mělo být v plném proudu. Podle starých Římanů byl tento měsíc druhým měsícem roku. Příroda by se měla probouzet ze zimního spánku a „otevírat“, od čehož se pravděpodobně odvozuje jméno April, Aprillis, pocházející z latinského slova aperire = otevírati.
Apríl je však také spojován se žerty a pokud jde o počasí neustálou proměnlivostí.
Dlouhodobě nejnižší průměrné hodnoty atmosférického tlaku, masivní přívaly chladného vzduchu ze severu Evropy, nárazový vítr a srážkové přeháňky všeho druhu střídající se s jasnou oblohou, průzračný vzduch. To vše je duben, žertovný apríl, kdy se nemůže na žádnou předpověď počasí příliš spoléhat.

Až uslyšíte první hřmění, nezapomeňte něco těžkého zvednout ! Podle pověry prý budete mít po celý následující rok.
Květen
Český název pro pátý měsíc v roce je odvozený od květu a na první pohled se zdá, že s tímto pojmenováním nebudou spojené žádné zvláštnosti. Přesto stojí za povšimnutí několik skutečností. Slovo květen je poměrně nové. Zavedl je Josef Jungmann na počátku 19. století. Jméno odvodil skutečně "...od květu, poněvadž toho měsíce stromoví a jiné rostliny už kvetou".

Před tím i po té se však používalo jméno máj, které se v mnoha podobách často používá dodnes. ( májový deštík, 1.máj, májka, majáles atd.). Název máj je odvozen od latinského slova maius - podle římského boha Maia, ochránce vzrůstu. Se vzrůstem souvisí I slovo maior, které znamená větší. Odtud asi pochází I název vyšší důstojnické hodnosti – major a s trochou humorné nadsázky bychom mohli říci, že květen je měsíc majorů. Jméno Maius se stalo základem pro název pátého měsíce v mnoha jazycích. Nám však doba národního obrození a snahy o jazykovou svébytnost ve všech detailech přinesly specificky slovanský název. Naštěstí se ujal ten hezčí z několika možných. Jungmanův slovník totiž uvádí pro tento měsíc ještě další více české názvy, jako trnopuk a tráven. Že to s tím trnopukem bylo míněno vážně se lze domnívat například z Erbenových Říkadel, kde se uvádí Trnopuk – z kamen fuk.

Ale aby ten květen nebyl tak zcela jednoznačný, jednu zajímavost na závěr. Čtvrtý měsíc v roce, náš duben, se v polštině nazývá kwiecen. Tak nevím. Nebyl by lepší ten traven, když v Polsku se kvete o měsíc dříve ?
Červen
Šestý měsíc roku se latinsky nazývá iunius. Odtud podchází Německé jménu Juni, anglické June. Český název červen prý byl podle Riegerova naučného slovníku odvozen od !planých růží, které toho času kvetou“. Také prý byl proto nazýván, „Růžen“. Podle některých pramenů je prý jméno červen odvozen od červů, kteří v této době vylézají. Aby to nebylo taj jednoduché, byl ve starých spisech červnem nazýván sedmý měsíc (dnes zvaný červenec) a měsíc šestý byl označován jako „malý červen“.

K červnu se váže mnoho pranostik, ale jedna, která nezmiňuje měsíc, ale přímo jeden konkrétní červnový den,patří k těm nejznámějším vůbec. Je to pranostika o Medardově kápi: „Medardova kápě čtyřicet dní kape“.

V kalendáři historickém Daniela Adama z Veleslavína z r. 1590 se píše: „ Léta Páně DLVI. umřel S. Medardus biskup novomieský a tornachský v Frankreichu. Při smrti jeho se praví, že horký déšť pršel, a protož kdy toho dne prší, mnozí za to mají, že ostatek měsíce, pro časté přívaly a deště, mokrý bude. Jiní opět tomu chtějí, že čtyřicet dní pořád pršeti bude.“

Z jiných pramenů je možné se domnívat, že oněch čtyřicet deštivých dnů má základ v biblické potopě světa, která nastala po čtyřiceti dnech a nocích deště.
Červenec
Červenec je měsíc, ke kterému se váže poměrně málo pranostik. Možná je to proto, že červenec je nejteplejším měsícem roku i když s častými bouřkami.
Latinský název tohoto měsíce je Julius (Julius) a z tohoto názvu také nepochybně pochází název německý Juli nebo anglický July.

Český název červenec prý znamená malý červen.
Srpen
Srpen je osmým měsícem roku gregoriánského kalendáře. České jméno pochází nejspíše od slova srp, tedy od názvu nástroje na sečení například při sklizni obilí. Žně obykle končí právě v tomto měsíci.
V římském kalendáři se původně nazýval sextilis („šestý“) a měl 29 dní. Při reformě kalendáře Gaiem Iuliem Caesarem roku 46 př. Kr. byl přidán navíc navíc jeden den.
Při Augustově opravě tohoto kalendáře roku 8 př. Kr., kdy byla upravena určitá nepřesnost v počítání juliánského kalendáře římskými pontifiky, navrhl Senát, aby byl měsíc sextilis přejmenován na Augustus na počest reformátora kalendáře.
Říká se, že z důvodu, že se nepovažovalo za dostatečně uctivé, aby měsíc pojmenovaný po současném císaři měl méně dní než měsíc pojmenovaný po Iuliu Caesarovi, dostal i měsíc augustus navíc jeden den, který byl následně ubrán z měsíce února, který od té doby má jen 28 (nebo v přestupném roce 29) dnů. Ale jsou některé indicie napovídající, že srpen měl 31 dní už po julianské reformě.
Září
Září se latinsky nazývá September, protože dle starořímského kalendáře bylo září měsícem sedmým. Toto označení se ujalo i v dalších jazycích.

Naše české září dostalo své jméno pravděpodobně od říje nebo října. Vzniklo asi ze slova „zaříjen“, tedy něco jako malý říjen. Uvádí se také možný vznik ze slov „za říje“, proto již v září začíná období jelení říje.

Ze statistik vyplývá, že září má velice nízkou průměrnou oblačnost. S výjimkou ranních mlh a rosy bychom mohli očekávat i poměrně suché období a průměrné teploty kolem 15°C. Od poloviny září obvykle začíná období velmi krásného a nejstálejšího počasí v roce – takzvané babí léto.
Říjen
Říjen je podle našeho gregoriánského kalendáře desátým měsícem roku,ale podle římského kalendáře byl měsícem osmým. Odtud také pochází jeho název October, tedy osmý. tento název se ujal v mnoha jazycích – němčina, angličtina, ruština, …

České jméno měsíce je nepochybně odvozeno od jelení říje. Říjnové počasí by ještě mohlo být příjemné, ale již můžeme očekávat velmi chladná rána a večery a zataženou oblohu. Také si již občas rádi přitopíme.
Říjen je jeden ze sedmi měsíců, které mají 31 dní. Slunce je začátkem října ve znamení vah a přechází do znamení štíra.
Listopad
Jméno Listopad, je nade vší pochybnost odvozeno od padání listí a jméno November je opět, jako u celé řady měsíců, odvozen od pořadového čísla 9 ve starořímském kalendáři. Tedy nic zvláštního v názvu tohoto měsíce nenajdeme.

V listopadu však máme dva důležité svátky:
2.listopadu se slaví svátek zesnulých, který se u nás také nazýváme „dušičky“ Tak jako nyní se slaví již od roku 998, kdy je zavedl francouzský opat Odillo. Svátek dušiček je však údajně mnohem starší. Jeho tradice vychází z keltského svátku Samhain (Konec léta), který se slavil v den keltského nového roku , kdy podle keltské víry prolíná náš svět se světem mrtvých. Keltové věřili, že v noci z 31. října na 1. listopadu se duše zemřelých vracejí domů. Dušičky jsou vzpomínkou na zesnulé, kteří ještě prochází fází očišťování. Keltové zapalovali ohně, aby se duše pozůstalých mohly ohřát a strávit s nimi noc. Z této tradice vzniklo zapalování svíček.

Později byl Samhain nahrazen křesťanským svátkem Všech svatých. (1.listopadu). Mnozí lidé pak dodržovali obě tradice a oba svátky (1. a 2. listopadu) si spojili ve svátek jeden, zvaný All Hallow´s Day. Evropští přistěhovalci přinesli tento svátek do Ameriky, kde s nyní nazývá Halloween.
Prosinec
Po měsících se zcela zřejmým původem jména (říjen a listopad) tu nyní máme prosinec.
Latinský název December napovídá, že se jedná o desátý měsíc starořímského kalendáře.
Ale odkud se vzal jeho český název ? Pokud jste si mysleli, že má toto jméno něco společného s prosbami, koledami a podobě, pak jste byli na velikém omylu.
Dr. František Ladislav Rieger ve svém Slovníku naučném z roku 1887 píše, že jméno prosinec je odvozeno od srbského výrazu pro-sinjeti nebo sinuti, což se vykládá jako světlý nebo prosvitný měsíc. Je to měsíc přechodu od nejkratšího dne ke dni přibývajícímu a k světlosti.

V 16. století se však tento měsíc jmenoval „vlčenec“. Je to trochu zvláštní, ale nijak neobvyklé. V Belgii ho nazývali „wolfsmaand“.


Lidové pranostiky na celý rok
Leden
Je-li teplo v lednu, sahá bída ke dnu.
Ryje-li krtek v lednu, končí zima v květnu.
Leden studený, duben zelený.
V lednu za pec si sednu.
Mokrý leden - prázdné sudy (neurodí se vína).
Než v lednu sedláka, to radši vlka na poli viděti.
V lednu moc sněhu, v červnu moc sena.
Jsou-li v lednu na cestách tlusté ledy, podaří se výborně zelí.
Když je teplý leden, z korce mandel jeden.
Když není konec ledna studený, únor to dvakrát nahradí.
Mlhavý leden - mokré jaro.
Mnoho sněhu v lednu, mnoho hřibů v srpnu.

Únor
Únor bílý, pole sílí.
Co si únor zazelená, březen si to hájí; co si duben zazelená, květen mu to spálí.
Sněhový únor - sílí úhor.
I když únor mrazem jiskří, ukáže i časy příští.
Je-li v únoru sucho a zima, bude horký srpen.
Jestli únor honí mraky, staví březen sněhuláky.
Kdyby měl únor takovou moc jako leden, nechal by v krávě zmrznout tele.
Leží-li kočka v únoru na slunci, jistě v březnu poleze za kamna.
Mnoho mlh v únoru přináší toho roku mnoho deště.
Netrkne-li rohem, šlehne ocasem.
tele a v kobyle hříbě.
Vánice a metelice v únorový čas neopustí nás.
V únoru když skříivan zpívá, velká zima potom bejvá.
V únoru sníh a led - v létě nanesou včely med.

Březen
Březen - za kamna vlezem.
V březnu sedlák stromy osekává, ale kabát ještě nesundává.
Suchý březen, mokrý máj, bude humno jako ráj.
Na svatého Řehoře, čáp letí přes moře, žába hubu otevře, ledy plují do moře, líný sedlák, který neoře.
Březnový slunce má krátký ruce.
Březen suchý, duben mokrý, květen větrný pytle obilím a sudy vínem naplní.
Co si únor zazelená, březen si to hájí, co si duben zazelená, květen mu to spálí.
Jak prší v březnu, tak také v červnu.
Když na Velký pátek hřmí, na poli se urodí.
Když v březnu hřmí, ve stodolách se tmí.
Kolik mlh v březnu, tolik lijavců v červenci.
Hřmí-li v březnu, sněží v máji.
Mnoho dešťů v březnu přináší hubené léto.
Na Velikonoce jasno, bude laciné máslo.
Prší-li o velikonočním hodu, bude v létě nouze o vodu.
V březnu prach - jistý hrách.
V březnu vítr v dubnu déšť, jistě úrodný rok jest.

Duben
V březnu vítr v dubnu déšť, jistě úrodný rok jest.
Aprílové počasí jsou časy a nečasy.
Nechť si duben sebelepší bývá, ovčákovi hůl jen přec se zasněžívá.
Panská láska a dubnový sníh dlouho nevydrží.
Bouřky v dubnu zvěstují velmi dobré léto.
Jak hluboko v dubnu namokne, tak hluboko v máji vyschne.
Je-li duben pěkný, bude květen ještě lepší.
Je-li v dubnu teplý déšť, hojné požehnání jest.
Mokrý duben přislibuje dobrou sklizeň.
Když se ozve v dubnu hrom, chyť si kámen nebo strom.
Mokrý duben - hojnost ovoce.
Mokrý duben a pak květen chladný, k sýpkám a senům přístup radný.
Na Velikonoce jasno, bude laciné máslo.
Když dubnový vítr do stodoly fičí, po žních díru nenajde.
Když na Velký pátek hřmí, na poli se urodí.
Prší-li o velikonočním hodu, bude v létě nouze o vodu.
Sníh dubnový jako mrva pohnojí.
Studený a mokrý duben plní sklepy a sudy.
Teplé deště v dubnu - teplé dny v říjnu.

Květen
Chladný květen, červen vlažný - je pro sýpky, sudy blažný.
Až přijde máj, vyženeme kozy v háj.
Máj teplo dává a stromy kmitem zdobívá.
Studený máj, v stodole ráj.
V máji vlhko, chladno - bude vína na dno.
Chladný květen bude-li rositi, mnoho sena budeš kositi.
Když se ozve v máji hrom, chyť kámen anebo strom.
Bouřky v květnu zvěstují dobré léto.
Je-li už máj zahradníkem, není stodol milovníkem.
Je-li v máji vlhko a chladno, bude vína na dno.
Jestliže v máji neprší, tehdy to červen převrší.
Když se v máji blýská, to si sedlák výská.
Když v máji kvete hodně bílý bez, prohnou se větve ovocem.
Když v máji neprší, červen to přeruší.
Který roj se v máji rojí, za plný vůz sena stojí, červnové vyrojení nestojí za zvonění.
Máj-li déšť nedá, červen se předá.
Máj teplo dává a stromy kmitem zdobívá.
Studený máj, v stodole ráj.
Suchý březen, mokrý máj, bude humno jako ráj.
V máji nemá oschnout pastýřovi hůl.
Večerní rosy v máji hodně sena dají.
Trnopuk - z kamen fuk (K.J.Erben - Říkadla)
Červen
Když je červen deštivý, polehává obilí.
Hřmí-li v červnu, zvede se obilí.
Je-li červen mírný, nebude v prosinci mráz silný.
Co červen nedá, dožene v času červenec.
Medardova kápě čtyčicet dní kape
Často-li se v červnu hrom ozývá, kalné léto potom přicházívá.
Červen-li více suchý než mokrý panuje, dobrým vínem naše sudy naplňuje.
Červen mokrý a studený, bývají žně vždy zkaženy.
Červen studený sedlák krčí rameny.
Když kvete chrpa, za čtyry neděle chop se srpa.
V červnu deštivo a chladno způsobí rok neúrodný snadno.

Červenec
Co červenec neupeče, to už srpnu neuteče.
Když červenec pěkně hřeje, o vánocích se zima zaskvěje.
Co červenec neuvaří - srpen nedopeče.
Červenec horký, pěkné jsou vdolky.
Když dne ubývá, horka přibývá.
Na mokrý červenec následuje bouře a krupobití.

Srpen
V srpnu když půlnoční vítr věje, bez deště slunečko hřeje.
Srpnový déšť - jako ženský pláč.
Co srpen nedopeče, září nedovaří.
Když fouká v srpnu severák, bude dlouho pěkně pak.
Když jsou v srpnu velké rosy, zůstane obyčejně pěkné počasí.
Když srpen z počátku hřeje, ledový vítr v zimě dlouho věje.
Moc hub srpnových, moc závějí sněhových.
Rosí-li v srpnu silně tráva, pěkné povětří se očekává.

Září
Bouřka v září - sníh v prosinci.
Září - máj podzimu.
Září ovoce zralé vidí a jablka klidí.
Ozve-li se v září hrom, bude v zimě zavát každý strom.
Teplé září - dobře se ovoci i vínu daří.
Co srpen nedopeče, září nedovaří.
Po teplém září zle se říjen tváří.
Prší-li hodně v září, vesele se sedlák tváří.
Září jezdí na strakaté kobyle.
Září víno vaří, co nedovaří, říjen upeče.

Říjen
Je-li říjen hodně zelený, bude leden velmi studený.
Říjen nemá v oblibě ani kola, ani saně.
Říjnové mrazy škodí podzimnímu setí.
V říjnu mnoho dešťů - v prosinci mnoho větrů.
Čím déle v říjnu u nás vlaštovky prodlévají, tím déle pěkné a jasné dny potrvají.
Je-li říjen hodně zelený, bude leden velmi studený.
Mlhy v říjnu sněhy v zimě.
Neopadá-li v říjnu listí ze stromů, bude tuhá zima.
Po teplém září zle se říjen tváří.
Sněží-li v říjnu, bude měkká zima.
Spadne-li v říjnu listí, bude mokrá zima.
V říjnu se zem od studeného povětří zavírá.

Listopad
Na začátku listopada, teplo se zimou se hádá.
Když začátkem listopadu sněží, pak mívá sníh výšku věží.
Když dlouho listí nepadá, tuhá zima se přikrádá.
Stromy-li v listopadu kvetou, suchá zima až k létu.
Hřímá-li v listopadu, bude dobrý rok.
Jaký listopad - takový březen.
Listopadové hřmění, pšenku ve zlato mění.
Listopadové sněžení neškodí vůbec osení.

Prosinec
Prosinec se sněhem na pěšině, žito je v každé vysočině.
Přijede-li svatý Martin na bílém koni, metelice za metelicí se honí.
Jaké zimy v prosinci taková tepla v červnu.
Když není zima před Vánocemi, je pak na jaře.
Když v prosinci mrzne, sněží, další úrodný rok běží.
Mnoho sněhu v prosinci - mnoho ovoce a trávy.
Po studeném prosinci bývá úrodný rok.
Prosinec proměnlivý a vlahý, nedělá nám zima těžké hlavy.
V prosinci jitra jasná a obloha čistá - úroda hojná příští rok jistá.
Když v prosinci mrzne a sněží, úrodný rok nato běží.


FÁZE MĚSÍCE






Back_fial.JPG(1 kb)